Foto: z otevřených zdrojů
Určení věku nástupu stárnutí je téma, které trápí vědce už desítky let.
Kdo by nesnil o tom, že zůstane déle mladý? Ukazuje se, že stárnutí nezačíná, když si myslíme, že začíná. První příznaky se mohou objevit už po dvacítce nebo třicítce, ale existují způsoby, jak si pomoci zůstat déle mladí. Od jakého věku člověk začíná stárnout a jak si udržet mládí co nejdéle, vypráví RBC-Ukrajina.
Kdy začíná stárnutí
Určení věku začátku stárnutí je téma, které trápí vědce již desítky let. Podle nové teorie začíná stárnutí až po 50. roce života.
Vědci z USA, Finska a Velké Británie v rámci společného projektu zkoumali genovou aktivitu ve vzorcích svalů a mozku lidí ve věku od 20 do 90 let. Zjistili, že ve věku 50-55 let nastává takzvaný „bod zlomu“, kdy lidské tělo začíná stárnout.
V novém pojetí se předpokládá, že do 23 let člověk roste, poté – tělo maximálně udržuje obranné funkce a chrání organismus před vznikem nebezpečných onemocnění a po 50-55 letech věku začínají obranné mechanismy znatelně slábnout. Tehdy se objevují první nemoci související s věkem a další příznaky stárnutí.
V lidském těle do 50. roku života existuje jeden obraz práce genů a po něm již jiný. Proto vědci předpokládají, že právě v tomto věku budou účinná opatření, která pomohou zpomalit stárnutí organismu.
Za zmínku stojí, že již dříve vědci tvrdili, že proces stárnutí může začít mnohem dříve, než si myslíme. Již ve věku 20 let se mohou objevit první vrásky a pokles fyzické aktivity. Není to však tak zlé – správný přístup k životu vám může pomoci zůstat mladými mnohem déle!
Jak si můžete prodloužit mládí?
Vědci radí snížit množství přijímané potravy a kalorií a upozorňují, že většina dlouhověkých lidí jí velmi málo a je velmi štíhlá. Potraviny ve stravě by měly být výživné, ale dietní – ovoce, zelenina, ořechy, ryby. Maso a zpracované potraviny je nejlepší vynechat nebo minimalizovat.
Druhou metodou je prevence oslabení. A to se týká všech druhů slabosti – svalové, emoční (únava, pokles kognitivních funkcí), kostní (která je spojena se ztrátou minerální hustoty kostí). Slabost činí člověka méně aktivním, méně pohyblivým, a to také urychluje stárnutí. Proto je velmi důležité být denně fyzicky aktivní.
Třetím bodem, na který vědci upozorňují, je kvalita spánku. Pokud chodíte neustále spát po půlnoci, tělo aktivuje syntézu jedné z bílkovin, která přispívá k rozvoji aterosklerózy. V důsledku toho začíná zrychlené ničení cévních stěn, což zvyšuje riziko srdečních problémů, infarktu a mrtvice. Proto je nejlepší chodit spát před 23:00.
Vyplatí se také vzdát se zlozvyků – alkoholu, kouření. Přestat kouřit v každém věku může prodloužit život.
A konečně – psychická pohoda. Pozitivní přístup a osobní rozvoj, sociální kontakty, drobné radosti života, radost z každého dne – i to je obsaženo v „receptu“ mládí.
